Já, moje sestry a rodiče jsme jako obvykle o prázdninách jeli k babičce a dědovi do Chodova. Ale dnes jsme netáhli jen zbytky rohlíků, ale i tři krosny s oblečením, jídlo na dva dny a hlavně cestovní pasy a osobní hygienu. Já jsem se zeptala, na co ty věci bereme, a táta odpověděl: "Dočkej času jako husa klasu!" "A copak já jsem ňáká husa?!" čertila jsem se. Co si taťka vůbec myslí? Já nejsem žádná husa! Odjížděli jsme jako tradičně v jednu hodinu vlakem a rovnou k babičce. Babička se vůbec nedivila. Odpoledne proběhlo normálně. Deníky Bohemia, 14. 8. 2004