"Do důchodu odcházela jedna sestra od nás z oddělení. Je to velká škoda. Je to jeden z těch lidí, co pacienti si spojují s ideálním pracovníkem. Je zkušená laskavá a pacienti ji hodně věřili, hodně se ji svěřovali. Měla přezdívku „Hraběnka.” Právem. Bylo v ní něco aristokratické. Na ni se vztahovalo to: „Noblesse oblige.” Urozenost zavazuje. Chovala se podle toho. Pokud byla v práci nemusel jsem si dělat starosti s informacemi. Vždy mě velmi dobře informovala a já mohl v klidu pracovat. Co nevěděla o pacientech, nestálo za vědění. Bude mi hodně scházet. A na rozloučenou mi darovala „ Nový Zákon” vázaný v kůži z roku 1824. Na té knize je pozoruhodné, že byla evidentně používaná, ale je tak kvalitně svázaná, že z ní nevypadávají listy. Navíc už je samotné provedení té řemeslné práce. Ani nevím čím jsem si takový dar od Hraběnky zasloužil. Ale je to radost. http://chodec.sblog.cz/2006/07/07/