Položme si však jen zdánlivě cynickou otázku: Proč by zrovna policajti neměli páchat kriminální delikty, když pro ně jsou dobře vybaveni, mají nejlepší informace a nakonec i komplice si vždycky snadno najdou? Vždyť policajt je taky jenom člověk a příležitost dělá zloděje. Nedivme se tedy a počítejme s tím, že odhalené případy představují jen zlomek policejní kriminality. Právě tak ovšem můžeme počítat také s tím, že policie není jedinou složkou státní správy, která v tom jede. Právo, 2. 7. 1999

Řada těchto skutků vůbec nehýřila originalitou a z mnohých jednoznačně vyplývá, že jejich pachatelé nebyli žádní géniové, nýbrž naivní prosťáčci, kteří se ke kradení odvážili snad jen proto, že ona přílovečná příležitost už tehdy dělala zloděje. K těm ne právě oduševnělým zlodějům patřil i jistý František Němec, osmnáctiletý nádeník, který se k svému činu odhodlal roku 1911 ve Slatince u Letovic. O velikonoční neděli onoho roku odešel tamější zbožný hostinský Vrána časně zrána do kostela a svou živnost. Mladá fronta DNES, 23. 6. 2000

Zničené vývěsky a rozbitý prosklený ukazatel příjezdů a odjezdů vlaků si ale musí tak jako Jablonečtí přičíst do dlouhé kolonky pachatel neznámý. Podle ředitele Pedagogicko-psychologické poradny v Liberci Vladimíra Píši přitom podobnému druhu drobného prázdninového vandalství zřejmě nelze zabránit." Parafrází řečeno, příležitost dělá výtržníka a je jen iluzí si myslet, že pokud se nám podaří vylepšit morální krédo národa, že takové přestupky zmizí. Vždycky zůstane někdo, kdo se tomu vymkne, je to daň modernizaci a globalizaci. Právo, 14. 8. 2001

Pro letošek očekává vzrůst jak deliktů, tak také škod přinejmenším o patnáct procent. Většina šéfů firem nebezpečí toho, že zaměstnancům zůstane nemálo za nehty, lehkovážně podceňuje. A i tam, kde příležitost nejvíc dělá zloděje: v účtárnách, mzdových odděleních, na pokladnách v maloobchodě a ve skladech. Tady se častokrát pravidelně přesouvají nevysoké částky na soukromá konta anebo bývají na scannerech pokladen některé položky z nákupů účtovány dvakrát. "Ve většině případů máme co do činění s, osamělými vlky. Právo, 12. 9. 1998

Drobné krádeže se personál i policie snaží řešit na místě. Pokud cena ukradených věcí není velká, spraví to pokuta. Proč kradou ti, kdo to nemají zapotřebí? Dopustí se krádeže každý, když má příležitost? "Říká se, že příležitost dělá zloděje. Ale ne z každého," je přesvědčen psycholog Petr Weiss. "Existuje psychická porucha - kleptomanie, což je nutkavé kradačstv . Trpí jí lidé bez ohledu na společenské a finanční postavení. Dá se léčit, hlavně psychoterapií. Blesk, 20. 12. 2000/